| Absorpce | - je pohlcování plynů nebo par kapalinou nebo tuhou látkou, přičemž nedochází k chemické reakci (nevzniká nová látka). |
| Aniont | - iont (viz níže) se záporným nábojem, například zůstatek kyseliny. |
| Amfoterní prvky | - prvky mající schopnost tvořit soli, v nichž mohou být součásti kationtu i aniontu. |
| Binární sloučeniny | - sloučeniny, jejichž molekuly se skládají z atomů dvou prvků, například oxidy, sulfidy. |
| Elektrolyt | - je látka, roztok které vede elektrický proud. |
| Elektronegativita | - schopnost atomů přitahovat vazebné elektrony. Více ... |
| Heterocyklické sloučeniny | - jsou organické látky, jejichž molekuly obsahují v uzavřeném řetězci kromě uhlíkových atomů též jeden nebo více jiných atomů, a to nejčastěji atomy dusíku, kyslíku a síry. |
| Hydroxidotvorný prvek | - prvek, který tvoří hydroxid (kromě vodíku a kyslíku). |
| Chemická sloučenina | - látka vzniklá sloučením dvou nebo více prvků. |
| Chemický prvek | - je látka tvořená z atomů, které mají stejné protonové číslo. |
| Indikátor | - je látka , která mění svou barvu v přítomností určitých iontů nebo jiných látek. Například, lakmus má červenou barvu v roztoku kyseliny a modrou v roztoku louhu. |
| Ionty | - částice nesoucí elektrický náboj. Ztrátou jednoho nebo více elektronů vznikají kladně nabité kationty, přijetím elektronů vznikají záporně nabité anionty. |
| Izotopy | - atomy stejného prvku (mají stejný počet protonů a elektronů), které se liší počtem neutronů. Vice ... |
| Katalyzátor | - je látka, která ovlivňuje rychlost chemické reakce, ale sama po skončení reakce se nezmění. |
| Kationt | - iont s kladným nábojem, například ionty kovů. |
| Kyselinotvorný prvek | - prvek, který tvoři kyselinu (kromě vodíku a kyslíku). |
| Mol | - je základní jednotkou látkového množství. 1 mol = 1 gram-molekula = molekulární hmotnost vyjádřená v g. Molekulární hmotnost se rovná součtu hmotnosti všech atomů (údaje bereme z periodické tabulky prvků) |
| Makromolekula | - velká molekula látky (molekula o velké molarní hmotnosti). V makromolekulách je vázáno několik set až tisíc atomů. |
| Makromolekulární látka | - látka obsahující makromolekuly (př. makromolekulárních látek jsou plasty). |
| Molekula | - je částice tvořena dvěma nebo více atomy spojenými chemickou vazbou. |
| Nukleon | - společný název protonů a neutronů. |
| Nukleonové číslo | - celkový počet nukleonů, tj. protonů a neutronů, v atomovém jádře. |
| Oxidační číslo | - zdánlivý náboj, který by měly jednotlivé atomy ve sloučenině, jestliže by vazebné elektrony patřily prvku s větší elektronegativitou. Vice ... |
| Oxidotvorný prvek | - prvek, který tvoří oxidy. |
| Peroxid | - sloučenina, u které mezi atomy kyslíků je vazba, například peroxid vodíku H-O-O-H. |
| Periodický zákon | - chemické vlastnosti prvků se periodicky mění v závislosti na vzrůstajícím protonovém čísle. |
| Polární molekula | - molekula, v které lze rozlišit dva póly - nabité kladně a záporně. |
| Prvek (chemický) | - je čistá látka složená z atomů téhož atomového (protonového) čísla. |
| Radioaktivita | - je vlastnost některých prvků vyzařovat z jádra svých atomů elementární částice. |
