Soli
DEFINICE
Sůl je sloučenina, která se skládá z iontu kovu a zůstatku kyseliny.
PŘÍKLADY
Ba3(PO4)2 |
- fosforečnan barnatý |
NaCl |
- chlorid sodný |
Sr(NO3)2 |
- dusičnan strontnatý |
CaZnO2 |
- zinečnan vápenatý |
ROZDĚLENÍ
Soli můžeme rozdělit například takto:
SOLI |
Rozpustné ve vodě |
Nerozpustné ve vodě |
|
Jednoduché soli |
Hydrogen soli |
Zásadité soli |
Věnovat se budeme pouze jednoduchým solím.
NÁZVOSLOVÍ
Soli bezkyslíkatých kyselin:
Názvy jsou složeny z podstatného jména a přídavného jména. Podstatné jméno je zůstatek bezkyslíkaté kyseliny s koncovkou - id. Přídavném jménem je název kationtu s koncovkou, která odpovídá jeho oxidačnímu číslu (viz tabulku koncovek dole).
Příklad. KCl
Cl- - zůstatek kyseliny chlorovodíkové (HCl) - chlorid.
K+ - kationt draslíku s oxidačním číslem +1. Podle tabulky má koncovku -ný
- draselný.
Chlorid + draselný = chlorid draselný.
Soli kyslíkatých kyselin
Názvy jsou složeny z podstatného jména a přídavného jména. Podstatné jméno je zůstatek kyslíkaté kyseliny se zakončením, odpovídajícím oxidačnímu číslu kyselinotvorného prvku podle níže uvedené tabulky. Přídavným jménem je název kationtu s koncovkou, která odpovídá jeho oxidačnímu číslu dle tabulky:
Tabulka koncovek aniontů a
kationtů |
Ox. č. | zakončení podstatného jména soli (aniontu) |
zakončení přídavného jména soli (kationtu) |
I |
-nan |
-ný |
II |
-natan |
-natý |
III |
-tan |
-itý |
IV |
-ičitan |
-ičitý |
V |
-ičnan -ečnan |
-ičný -ečný |
VI |
-an |
-ový |
VII |
-istan |
-istý |
VIII |
-ičelan |
-ičelý |
Příklad. Zn(MnO4)2
MnO4- - oxidační číslo manganu je +VII; podle tabulky použijeme pro název aniontu koncovku -istan, t. j. manganistan.
Zn+2 - kationt zinku s oxidačním číslem +II. Podle tabulky má koncovku -natý, t. j. zinečnatý. Manganistan + zinečnatý = manganistan zinečnatý.
GRAFICKÉ VZORCE
Grafické vzorce znázorňují nejen složení molekuly, ale i způsob vazby mezi jednotlivými ionty. Pro napsání grafického vzorce soli budeme se řídit následujícími postupy a pravidly:
1. Vypočítáme oxidační číslo každého prvku molekuly.
2. Ke každému iontu musí vést takové množství čár (vazeb), které odpovídá zjištěnému oxidačnímu číslu v b.1.
3. V solích bezkyslíkatých kyselin kationt kovu se připojuje k kyselinotvornému prvku přímo.
4. V solích kyslíkatých kyselin kationt kovu se připojuje k kyselinotvornému prvku přes kyslík.
5. Mezi ionty se stejným znamínkem náboje nesmí být spojení (kromě některých sloučenin například peroxidů).
Příklad 1. Chlorid draselný - KCl
Grafický vzorec:
K-Cl
Příklad 2. Síran sodný - Na2SO4
Grafický vzorec:
Na-O\ //O
S
Na-O/ \\O
CHEMICKÉ VLASTNOSTI
Soli reagují:
1) s kyselinami; vzniká nová sůl a nová kyselina:
a) silná kyselina "vytlačuje" ze soli slabší kyselinu:
K2SO3 +2HCl = 2KCl + H2SO3 - chlorid draselný + kyselina siřičitá
b) kyselina po reakci je těkavější než před reakcí:
3KCN + H3PO4 = 3HCN + K3PO4 - plynný kyanovodík + fosforečnan draselný
c) vytvořená sůl je nerozpustná nejen ve vodě, ale i ve vytvořené kyselině:
Pb(NO3)2 + H2S = 2HNO3 + PbS - kyselina dusičná + sulfid olovnatý (sraženina)
2) s louhy; vzniká hydroxid a nová sůl
Podmínka: původní sůl má být rozpustná ve vodě a vytvořený hydroxid nerozpustný ve vodě (viz tabulka rozpustnosti):
Mn(NO3)2 + 2LiOH = Mn(OH)2 + 2LiNO3 - hydroxid manganatý (sraženina) + dusičnan lithný
3) se solemi; vznikají dvě nové soli
Podmínka: původní soli jsou rozpustné ve vodě a aspoň jedna ze dvou vytvořených soli má být nerozpustná ve vodě (viz tabulka rozpustnosti):
3BaCl2 + Al2(SO4)3 = 3BaSO4 + 2AlCl3 - chlorid barnatý (rozpustný ve vodě) + síran hlinitý (rozpustný ve vodě) = síran barnatý (nerozpustný ve vodě) + chlorid hlinitý (rozpustný ve vodě)
4) s kovy; vzniká nová sůl a nový kov
Podmínka: původní kov musí mít větší chemickou aktivitu než kov, který je kationtem v původní soli. Chemickou aktivitu kovů určujeme z následujícího pořadí:
POŘADÍ CHEMICKÉ AKTIVITY |
Li |
K |
Ba |
Ca |
Na |
Mg |
Al |
Be |
Mn |
Zn |
Cr |
Fe |
Cd |
Co |
Ni |
Sn |
Pb |
H2 |
Sb |
Cu |
Hg |
Ag |
Pt |
Au |
|
Růst chemické aktivity |
Každý kov je chemicky aktivnější než té kovy, které se nachází od něho zprava a méně aktivní než kovy zleva.
3CuSO4 + 2Al = Al2(SO4)3 + 3Cu - síran hlinitý + měď
ZnCl2 + Co = nereagují
5) některé soli reagují s vodou. Tento typ reakcí patří k zvláštnímu téma "Hydrolýza solí" a zde není popsán.
PŘÍPRAVA SOLI
V tomto schématu je uvedena většina způsobů přípravy soli a zároveň jakýsi souhrn chemických vlastností různých druhů anorganických sloučenin.
Druhy sloučenin spojené šipkou reagují mezi sebou s vytvořením soli. V odpovídajících sekcích
stránky jsou popsané chemické reakce z tohoto schématu kromě reakce mezi kovy a nekovy, proto je uvádíme dole:
1) 2K + S = K2S - sulfid draselný
2) Zn + Cl2 = ZnCl2 - chlorid zinečnatý
3) 2Na + Br2 = 2NaBr - bromid sodný