Jsou to makromolekulární látky obecného složení (C6H10O5)n.
Polysacharidy dělíme:
Polysacharidy
zásobní (škrob, glykogen, inulin)
stavební (celulosa)
PŘÍKLADY
ŠKROB
Škrob patří biologicky a hospodářsky mezi nejdůležitější polysacharidy.
vlastnosti: bílá krystalická látka vytvářena rostlinami. využití: výroba dextrinu, lepidla, používá se ke škrobení prádla a v potravinářství. výskyt: v rostlinách (brambory, zrna obilí, různé plody i listy rostlin a v potravinách, které se z nich zhotovují) jako rezervní látka.
GLYKOGEN (živočišný škrob)
význam: pro živočichy má podobný význam jako škrob pro rostliny, neboť plní funkci zásobní látky. výskyt: je uložen především v játrech (až 20%) a v srdečním sválu (1%).
Při hladovění nebo tělesné námaze se glykogen z tkání odčerpává a jeho obsah klesá.
INULIN
Je to zásobní polysacharid, jehož makromolekula je sestavena z molekul fruktosy. výskyt: obsažený v zelenině (např. v topinamburu, artyčoku), pampeliškách a čekance. využití: používá se k výrobě fruktosy a jako přísada do pečiva pro diabetiky.
CELULOSA
Polysacharid vyskytující se v přírodě, nejhojnější organická sloučenina. Vzorec je (C6H10O5)n, kde n muže byt až 10 000. Čistá celulosa je bavlna. Průmyslově se celulosa získává z buničiny. význam: je hlavním stavebním materiálem cévnatých rostlin, ale i bakterií, mořských rostlin a živočichů, tvoří podstatnou část blán rostlinných
buněk. využití: používá se pro výrobu speciálních papírů (zejm. filtračních) nebo je dále chemický zpracovávána, např. při výrobě viskosových vláken, acetátových vláken, nitrocelulos, karboxymethylcelulosy.