Kyseliny

DEFINICE

    Kyseliny jsou sloučeniny, které ve vodných roztocích kromě kationtů vodíku neodštěpují žádný jiný kationt.

kyselina sirovodíková

PŘÍKLADY

HNO3- kyselina dusičná
HF- kyselina fluorovodíková
H2SO4- kyselina sírová
H2S- kyselina sirovodíková

Více

ROZDĚLENÍ

    Kyseliny můžeme rozdělit například takto:

KYSELINY
Kyslíkaté
HNO2, H3PO3		 Bezkyslíkaté
HCl, HBr 		Silné
HI, H2SO4		 Slabé
HCN, H2CO3		 Středně silné
HF, H3PO4

NÁZVOSLOVÍ

Bezkyslíkaté kyseliny

    Jejich názvy se tvoří slovem kyselina a přidáním koncovky -ová k názvu původní sloučeniny.

HF- kyselina fluorovodíková
HCN- kyselina kyanovodíková
H2S- kyselina sirovodíková

Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny)

    Názvosloví kyselin záleží na oxidačním čísle (náboji) kyselinotvorného prvku. Podíváme se na vzorec H2SO4. Z něj vidíme, že iontů vodíků je 2, síry 1 (jednička se nepíše) a kyslíků 4. Náboj kationtu vodíku je +1, a protože vodíku máme dva, celkový náboj je +2. Kyslík má náboj -2 a z toho vyplývá, že celkový náboj je -8. Součet nábojů se musí rovnat nule. Co se týče síry, její náboj x budeme muset zjistit jednoduchou rovnici: sečteme si všechny náboje po pořádku +2 + x -8 = 0. Řešení: x= +6
    Po zjištění oxidačního čísla si odvodíme název tak, že k názvu kyselinotvorného prvku (v tomto případě k síře) přiřadíme odpovídající koncovku. Podle tabulky si tu koncovku vyhledáme. Bude to vypadat následovně: síra + -ová = kyselina sírová.
    Jestliže prvek tvoří v témže oxidačním čísle dvě čí více jednoduchých oxokyselin, zpřesňují se názvy těchto oxokyselin tak, že pomocí číslovkových předpon se vyjádří počet vodíků (předpona hydrogen-).

Příklad:

HPO3 - kys. hydrogenfosforečná
H3PO4 - kys. trihydrogenfosforečná
HAsO2 - kys. hydrogenarsenitá
H4SiO4 - kys. tetrahydrogenkřemičitá

Více



Tabulka koncovek kyslíkatých kyselin
oxidační č. koncovka příklad vzorec
I - ná kyselina bromná H+IBr+IO-II
II - atá kyselina olovnatá H2+IPb+IIO2-II
III - itá kyselina boritá H+IB+IIIO2-II
IV - ičitá kyselina uhličitá H2+IC+IVO3-II
V - ičná
- ečná		 kyselina dusičná
kyselina chlorečná		 H+IN+VO3-II
H+ICl+VO3-II
VI - ová kyselina sírová H2+IS+VIO4-II
VII - istá kyselina jodistá H+II+VIIO4-II
VIII - ičelá kyselina osmičelá H2+IOs+VIIIO5-II


GRAFICKÉ VZORCE

    Grafické vzorce znázorňují nejen složení molekuly, ale i způsob vazby mezi jednotlivými ionty. Pro napsání grafického vzorce kyseliny budeme se řídit následujícími postupy a pravidly:

1. Vypočítáme oxidační číslo každého prvku molekuly.

2. Ke každému iontu musí vést takové množství čár (vazeb), které odpovídá zjištěnému oxidačnímu číslu v b.1.

3. V bezkyslíkatých binárních kyselinách kationt vodíku H+, který se při chemických reakcích může vyměnit na jiný kationt, se připojuje k kyselinotvornému prvku přímo.

4. V kyslíkatých kyselinách kationt vodíku H+, který se při chemických reakcích může vyměnit na jiný kationt, se připojuje k kyselinotvornému prvku přes kyslík.

5. Mezi ionty se stejným znamínkem náboje nesmí být spojení (kromě některých sloučenin například peroxidů).

Příklad 1. Kyselina chlorovodíková - H+ICl-I.
Grafický vzorec: H-Cl

Příklad 2. Kyselina chlorná - H+ICl+IO-II.
Grafický vzorec: H-O-Cl

Příklad 3. Kyselina dusitá - H+IN+IIIO2-II.
Grafický vzorec: H-O-N=O

Příklad 4. Kyselina fosforečná - H3+IP+VO4-II
Grafický vzorec:
H-O\
H-O-P=O
H-O/

Příklad 5. Kyselina manganistá - H+IMn+VIIO4-II
Grafický vzorec:
              //O
H-O-Mn =O
              \\O

CHEMICKÉ VLASTNOSTI

    Kyseliny reagují:

1) se zásadotvornými oxidy; vzniká sůl a voda:
H2SO4 + K2O = K2SO4 + H2O - síran draselný + voda

2) s amfoterními oxidy; vzniká sůl a voda:
6HCl + Al2O3 = 2AlCl3 + 3H2O - chloritan hlinitý + voda:

3) s hydroxidy (reakce neutralizace); vzniká sůl a voda:
H2S + 2LiOH = Li2S + 2H2O - sulfid litný + voda

4) s amfoterními hydroxidy; vzniká sůl a voda:
2HNO3 + Zn (OH)2 = Zn (NO3)2 + 2H2O - dusičnan zinečnatý + voda

5) se solemi; vzniká nová kyselina a nová sůl:
    a) silná kyselina "vytlačuje" ze soli slabší kyselinu:
2HI + Na2SiO3 = H2SiO3 + 2NaI - kyselina křemičitá + jodid sodný

    b) kyselina po reakci je těkavější než před reakcí:
2H3PO4 + 3K2S = 3H2S + 2K3PO4 - plynný sirovodík + fosforečnan draselný

    c) vytvořená sůl je nerozpustná ve vodě:
H2S + Cu(NO3)2 = 2HNO3 + CuS - kyselina dusičná + sulfid měďnatý (sraženina)

6) kyseliny (s výjimkou dusičné, koncentrované sírové a některých jiných) reagují s kovy, které v pořadí chemické aktivity jsou vlevo od vodíku:

POŘADÍ CHEMICKÉ AKTIVITY
Li K Ba Ca Na Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H2 Sb Cu Hg Ag Pt Au
                        Růst chemické aktivity

vzniká sůl a plynný vodík.
2HCl + Zn = ZnCl2 + H2 - chlorid zinečnatý + plynný vodík
HCl + Cu = nereagují

CVIČENÍ